To Opamp: sorry vcera som nezvladol fotenie, nezohnal som fotak. Skusim dnes vecer.

opamp: jeden starej vtip končí slovy "Egone, zhasni!"

opamp #439

Již jsme si tykali, pokud jsem psal v textu vy, pak to bylo množné číslo …„All: jak se podle Vás ochrana pojistkami T (pomalé) 0,8A vypořádá se situací popsanou v příspěvcích 301, 320?“

AD na 301:
20V/4Ω=5A, 5A*20V=100W, 100W * účinnost ≥ 200W,
Pojistky 0,8A*80V=64W
Musí být dávno přerušeny, neměly by dovolit víc jak cca 30W efektivních na výstupu a současně 40W na tranzistorech, tedy 20W na jednu větev.

AD na 320
Těžko se v simulacích navodí takový stav, že bude celkový výkon na tranzistoru 20W a současně bude v zakázaném výkonovém pásmu, viz výše.

Jak jsem psal již mnohokrát, pro testy nad Pef. je nutno změnit jištění, dbát na chlazení a nepřekračovat dovolené hodnoty. Pojistky neznají pojem jalová ztráta.

U simulace jalových proudů na tranzistoru bych byl taky opatrnější, spíše bych změřil osciloskopem průběh konkrétního napětí a proudu na tranzistoru a pak dělal teprve závěry.

Rovněž bych dbal, aby výhybka neporušovala Rz≥4Ω, či jinou udanou hodnotu!
Viz #301 , zkus váš konec na 2kHz a jeho okolí jen v simulaci, nebo z té výhybky udělat propust a dát L i C paralelně k reproduktoru, či je vzájemně prohodit....

editoval Federmann (31.10.07 13:38)

To opamp: s poistkami 0,8A sa nedostanes do limitacie, mozno na nejakych 20W-25W na 4ohmoch. Stale nejak nemozem pochopit to pocitanie p. F.

A já stále nemohu pochopit filozofii zesilovače, jenž je schopen sinusového výkonu dejme tomu 70W/4R, a předřazená pojistka ho shodí při vybuzení na např. 30W. To absolutně nepochopím.

Když bezhlavě odmítáte můj názor, podívejte se co nato jiní!

Pojmy z elektroakustiky
Svoboda

Pro opravdové fajnšmekry, kteří se zajímají o principy a zákonitosti spojené se zvukem, přinášíme článek, ve kterém si objasníme několik základních pojmů z elektroakustiky, jako např. zkreslení, výkon, impedance a vlastnosti lidského ucha. Tento článek můžete považovat za součást série teoretických, odborněji zaměřených článků pro ty hloubavější z vás.

A(dB) = 10 log [(P1-P0)/P0]
A zpětný přepočet
10A/10 = [(P1-P0)/P0]
kde "P1" značí změněný výkon, "P0" výkon původní a "A" značí zesílení (přenos). Pro výpočet max. akustického tlaku bude P0 rovno 1W, P1 rovno maximálnímu výkonu a k výsledné hodnotě přičteme ještě charakteristickou citlivost soustavy. Takto spočítáme nutné (špičkové) výkony zesilovače. Pro soustavu s citlivostí 100dB a poslechovou vzdálenost 2m dostaneme potřebný maximální výkon pro špičkový   akustický tlak 120dB přesně 400 W (Platí pro prostředí bez odrazů zvuku), ovšem trvalý výkon postačí pouze 4W.Tyto skutečnosti vedou ke konstrukci zesilovačů jejichž impulzní výkon je několikanásobně vyšší, než výkon trvalý

Limitace
Nejde o parametr ale o jev. Je způsoben přebuzením zesilovacího stupně příliš silným signálem. V praxi to znamená, že amplituda signálu se již nezvyšuje tak, jak by to odpovídalo vstupnímu sinálu, ale je ostře oříznuta na určité úrovni (dané napájecím napětím a vlastnostmi zesilovacího stupně), dokud vstupní signál neklesne zpátky pod kritickou hranici. To se na zvuku projeví dramatickým nárůstem harmonického zkreslení. Tento popis vysvětluje pouze princip vzniku. V praxi se totiž v limitaci dějí ještě mnohem zajímavější věci. Vyčerpávající popis naleznete v literatuře uvedené závěrem
http://www.dreamface.net/modules.php?na … amp;sid=85

vy si provedete kompresi a podobně…
a co na to Federmann
Nepleťme si všechna ta drahá zařízení a měření, práci super techniky na našem super kvalitním akustickém signálu, aby byl ještě více „HIFIcštější“. K naplnění pojmu HI-FI však nepotřebujeme žádné vylepšení a již vůbec ne super vylepšení našeho super akustického signálu,   k naplnění pojmu HI-FI postačí původní signál neměnit a zachovat jeho originálnost, nechť je jakákoliv! Všechny jeho změny a odchylky, jsou jen pouhé zkreslení a vůbec nezáleží kde a kdy či s jakým úmyslem k němu došlo!!!
http://federmann.wz.cz/index_soubory/Page2203.htm

PS: PS jsou můj příspěvek k všeobecnému poznání

editoval Federmann (31.10.07 17:46)

Oboje jsou nesmysly, které možná platily před třiceti lety, nikoliv dnes.
Ba naopak - současná synteticky vytvořená populární hudba se svým charakterem daleko více přibližuje charakteru sinusového buzení. Nehledě na fakt, že je tato hudba ukládána výhradně v digitální podobě a pro úsporu dat je reprodukována silně komprimovaná, s dynamikou ne větší, než 5dB.
O to větší nároky jsou kladeny na zesilovače pro takový charakter hudby-takové zesilovače MUSÍ být schopny odevzdávat plný sinusový výkon při nepatrném zkreslení a to libovolně dlouhou dobu.
A ne, že postavím zesilovač, který by TEORETICKY MOHL DÁVAT sinusový výkon 70W, ale jako patnáctiletý blbeček mu předřadíme pojistku, která neumožní dosažení výkonu vyššího, než například polovičního. Tak se vlastně Vaším zesilovačem, nikoli zesilovači Aldax okrádá posluchač o špičky - protože při skutečné dynamické špičce u Vašeho zesilovače pojistka vyhučí, kdežto můj zesilovač tu špičku přenese, jako by se nechumelilo a bez zkreslení či nebezpečí poškození.

Pane inženýre, lidově a po našem řečeno "vidím Vám až do řiti". Vám bylo po několika shořelých modulech naprosto jasné, že ty sračkové darlingtony prdlajs vydrží a tak jste si vymyslel tuhle úžasnou filozofii, končící zmíněným jištěním, které zavčasu přeruší reprodukci, než pracovní proudy a ztrátové výkony darlingtonů opustí bezpečnou pracovní oblast.
Jenže opravdu není možné tento způsob ochrany vydávat za pozitivum - je to naopak ukrutný handicap proti kterémukoliv solidně dimenzovanému zesilovači. Jsem ochoten a schopen Vám to dokázat přímým srovnáním například s naším druhým nejslabším modulem, SPV100P.
Váš modul, aby byl schopen srovnatelně dynamické a silné reprodukce jako zcela běžný stowattový zesilovač, bude pracovat mimo všechny technické podmínky koncových tranzistorů, po několika minutách bude hořet jasným plamenem, zatímco SPV100P bude hrát dál, jako by se nechumelilo.
Nehledě k tomu, že tepelná setrvačnost čipů spínacích darlingtonů je tak zoufale malá, že se stihnou ve špičce poškodit tepelným průrazem i přes přítomnost jednoampérové pojistky.
Dodejte mi modul a během deseti sekund Vám to předvedu.

Co to meleš, Cimrmane ? 5 db pod plnou úrovní je 88 % ? Ty že učíš ? Ty sám bys měl jít zpátky do základky...

1. Už jednou jsme si řekli, že v PA aplikacích se vyskytují stavy, kdy je zesilovač vybuzen třeba na 100, 80, 60% jmenovitého výkonu a je to zcela běžný stav. Nevím proč sem zase taháte dynamiku přirozeného hudebního signálu.
2. Nevím kde najdete doma zdroj hudebního signálu s dynamikou 120dB. Jestli jej máte, podělte se a taky mi naznačte, s jakou max. hlasitostí posloucháte a kolik dynamického rozsahu takového zdroje využíváte při poslechu...

Jenomže Sinclair mluvil o napěťový úrovni, tak jak se v tomto kontextu uvažuje...ty asi žiješ na Marsu...

Mě nemusíš poučovat, co je decibel...ale tobě zdá se nedošlo, co ti chtěl říct...

sinclair napsal:

Pane inženýre, jako UČITEL, u FM vysílačů je dynamika vysílané hudby díky Optimodům téměř 0dB a to proto, aby byl vysílač neustále plně promodulován a měl tak největší dosah-souvisí to samozřejmě s penězi-větší dosah, víc posluchačů, větší příjmy z reklamy.

U FM vysílačů máte pravdu, jenom se vám popletl důvod, FM znamená, že nositelem informace je změna frekvence, nikoliv změna amplitudy jak tomu je u AM vysílačů, tedy změna amplitudy je nežádoucí…




Pánové, ta digitální technika právě na dynamice neubrala, ale ubrala na přenášeném frekvenčním pásmu, vzorkováním 44kHz, ale moje zvukovka již vzorkuje 192kHz a je blízká doba, kdy se bude běžně vzorkovat nějakými 512kHz, přenášené pásmo je cca1/2 vzorkovacího kmitočtu. Takže neplést si dynamiku a frekvenční pásmo.
To stlačení dynamiky se dělá právě pro ty zesilovače, které nejsou schopny špičky přenést…

editoval Federmann (31.10.07 19:27)